Břišní tyfus je infekční onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Primárními způsoby přenosu jsou kontaminovaná voda, mléko nebo potraviny, ale nejběžnějším přenašečem je člověk, který má bakterii ve svých močových cestách nebo žlučníku. Břišní tyfus má inkubační dobu mezi 7 a 14 dny a projevuje se horečkami, bolestí hlavy, kašlem, a růžovou vyrážkou na břiše. V současné době je v Česku zaznamenáno jen několik desítek případů ročně, přičemž většina z nich je importována ze zahraničí.
Případ Mary Mallon – „Tyfová Mary“
Jedním z nejznámějších případů spojených s břišním tyfem je případ Mary Mallon, která byla asymptomatickým přenašečem této nemoci. Mary se narodila v Irsku v roce 1869 a do Spojených států připlula jako mladá žena, kde pracovala jako kuchařka. Mezi lety 1900 a 1907 pracovala v několika domácnostech po celém New Yorku, během kterých nevědomky nakazila desítky lidí, a to i přesto, že sama nevykazovala žádné příznaky nemoci.
Epidemiologické vyšetřování
V roce 1906 byla najata v domě Charlese Elliota Warrena v Oyster Bay, kde během několika týdnů nakazila šest z jedenácti členů rodiny. Epidemiolog George Soper byl pověřen vyšetřováním tohoto neobvyklého případu. Soper zjistil, že u každé rodiny, pro kterou Mary pracovala, vypukla nákaza břišního tyfu. Mary však odmítla jakoukoliv spolupráci a popírala, že by byla přenašečkou.
První karanténa a návrat k práci
V roce 1907 byla Mary zatčena a umístěna do nucené karantény na North Brother Island, kde strávila téměř tři roky. Po propuštění slíbila, že již nikdy nebude pracovat jako kuchařka, ale kvůli finančním potížím se k této práci nakonec vrátila pod falešným jménem. V roce 1915 způsobila další epidemii, tentokrát v nemocnici, kde pracovala. Byla znovu zatčena a zbytek života strávila v karanténě.
Závěr a etické otázky
Případ „Tyfové Mary“ vzbuzuje mnoho etických otázek týkajících se nucené izolace asymptomatických přenašečů. Mary Mallon nebyla jediným přenašečem břišního tyfu v té době, ale byla jediná, která byla nucena strávit zbytek života v karanténě. Někteří odborníci tvrdí, že s ní mělo být zacházeno jinak, a že by mohla být instruována, jak zabránit šíření nemoci, aniž by byla izolována od společnosti. Tento případ zůstává předmětem diskusí v lékařských a etických kruzích dodnes.
Napsat komentář