Přemyslovci jsou jedním z nejvýznamnějších a nejlépe známých rodů v české historii. Jejich jména a příběhy se zachovaly až do dnešních dní, ale co o nich víme skutečně? Tento text se zaměří na původ Přemyslovců a osídlení českého území před jejich příchodem. Představíme si, kdo zde žil, než se objevili první Přemyslovci, a jaké historické a archeologické důkazy nám umožňují pochopit tuto fascinující část historie.
Historie a Kroniky
Kosmas, významný český kronikář z 12. století, píše o Přemyslovi Oráčovi jako o prvním Přemyslovci. Podle Kosmase se Přemysl dostal na trůn, když lidé vyjádřili nespokojenost s vládou Libuše a rozhodli se nahradit ji mužským vládcem. Tato pověst byla zřejmě součástí lidového vyprávění a nebyla doložena žádnými konkrétními historickými důkazy.
V roce 1541 Václav Hájek z Libočan přidal k této pověsti nové detaily a uvedl, že Přemysl Oráč se měl oženit s Libuší kolem roku 650. Tato tvrzení byla však později zpochybněna a Hájkova kronika byla mnoha historiky, včetně Gelasia Dobnera a Františka Palackého, označena za nepravdivou a fabulovanou. Přestože se ji Jan František Beckovský pokusil opravit a vydat pod názvem „Poselkyně starých příběhů českých,“ kronika zůstala kontroverzní.
Pověsti o Oráčích v okolních zemích
Přemysl Oráč má své paralely i v jiných kulturních tradicích. Například Poláci mají svého oráče Piasta z rodu Piastovců, kterého popisuje Gall Anonymus v roce 1115. Podle této legendy byl Piast oráčem a měl se stát knížetem na základě předpovědi dvou andělů. Germánští góti mají oráče Wambu, který byl doložen dokonce mincemi. Číňané mají Šen-nunga, který měl žít přibližně 2700 let před naším letopočtem a orat pole již ve třech letech.
Kristiánova legenda a Praotec Čech
V Kristiánově legendě z 10. století se Přemysl Oráč objevuje jako král a Libuše je popsána jako panna hadačka, která věštila budoucnost. Avšak Kristiánova legenda může být podvrhem z 14. století a její historická přesnost je zpochybněna.
Praotec Čech, který je také významnou postavou českých legend, je zmiňován Václavem Hájkem, který umístil jeho příchod do 7. století. Zatímco Kosmas odkazuje na Praotce Čecha jako na „Boema“, který dal jméno české zemi, zmínky o bratrovi Lechovi, zakladateli Polska, jsou mnohem pozdější a pocházejí až ze 14. století. Tato nesrovnalost v datování a nedostatek důkazů zpochybňuje historickou věrohodnost těchto legend.
Osídlení a Historie Českého Území
Skutečná historie osídlení českého území je fascinující. Podle Fredegarovy kroniky existovala Sámova říše mezi lety 623-659, která spojila slovanské kmeny proti Avarům. Slované přišli na naše území kolem 6. století a nahradili Langobardy a Durynky.
Keltové, známí jako Bójové, přišli do Čech kolem 5. století před naším letopočtem. Jejich osídlení, jak dokazují archeologické nálezy, zahrnovalo velká sídliště jako Závist a nálezy monoxylů, starých dřevěných člunů, které ukazují na pokročilé dovednosti v jejich kultuře.
Nejstarší Osídlení a Archeologické Nálezy
Nejstarší osídlení na našem území bylo nalezeno na Písečném vrchu u Bečova, kde objevili ohniště staré 250 tisíc let. Další důležité nálezy zahrnují čelist neandrtálce z jeskyně Šipky, která byla bohužel ztracena během druhé světové války, ale její odlitek přežil.
Z paleolitu se dochovaly významné artefakty, jako je Věstonická Venuše, a z doby bronzové a železné jsou zachovány různé předměty včetně keramických výrobků, šperků a nástrojů.
Závěr
Studium historie a archeologie nám poskytuje cenné informace o minulosti našeho území a jeho obyvatelích. Přemyslovci, i když jsou známí, byli jen jedním z mnoha národů a kultur, které formovaly české země. Od neandrtálců až po Keltové, naše území má dlouhou a fascinující historii, která je stále předmětem výzkumu a objevování.
Tato seminární práce se snaží poskytnout přehled o historických a archeologických událostech, které předcházely příchodu Přemyslovců a přispět k lepšímu pochopení složité minulosti českého území.
Napsat komentář