Gavrilo Princip – Osudový atentát a jeho následky
Gavrilo Princip je jednou z klíčových postav moderních dějin, především díky atentátu na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, který spustil řetěz událostí vedoucí k první světové válce. Principův čin je dodnes předmětem diskusí a jeho motivace jsou různě interpretovány.
1. Dětství a mládí Gavrila Principa
Gavrilo Princip se narodil 25. července 1894 v odlehlé vesničce Obljaj v Bosně, tehdy pod správou Rakouska-Uherska, chudým srbským rodičům. Byl druhým z devíti dětí, z nichž pouze dvě přežily. Jeho rodina patřila mezi tzv. kmety, což byli chudí rolníci závislí na půdních vlastnících. Vyrůstal ve velmi těžkých podmínkách a vzdělání nebylo v jeho prostředí prioritou. Přesto mu bylo umožněno chodit do školy, kde se zlepšoval natolik, že nakonec získal odměnu za vynikající výsledky.
Ve 13 letech odešel do Sarajeva, kde se měl díky bratrovi zapsat na vojenskou školu. Bratr však změnil názor a místo toho ho poslal na obchodní školu. Během studia v Sarajevu se Princip začal politicky angažovat, přičemž jeho politické uvědomění bylo ovlivněno ideály revoluční organizace Mladá Bosna.
2. Politické uvědomění a radikalizace
Gavrilo Princip se stal členem organizace Mladá Bosna, jejíž cílem bylo osvobození jižních Slovanů z rakousko-uherské nadvlády a sjednocení v rámci jednoho státu. V roce 1908 došlo k formálnímu připojení Bosny k Rakousku-Uhersku, což způsobilo vlnu neklidu mezi bosenským obyvatelstvem. Tento akt vyvolal odpor nejen mezi Srby, ale i mezi dalšími národy. Na pozadí těchto událostí se v Bosně formovaly studentské revoluční organizace, které prosazovaly ideály národního osvobození, socialismu a antiimperialismu.
Princip, spolu s dalšími členy Mladé Bosny, získal přístup k radikálním myšlenkám a začal se ztotožňovat s postavami, jako byl Bogdan Žerajič, který se neúspěšně pokusil zavraždit rakouského guvernéra Bosny a poté spáchal sebevraždu. Žerajič se stal symbolem sebeobětování pro svobodu a Princip se rozhodl pokračovat v jeho stopách.
3. Atentát na Františka Ferdinanda d’Este
Když se Princip dozvěděl, že František Ferdinand d’Este přijede v červnu 1914 na oficiální návštěvu Sarajeva, rozhodl se, že ho zabije. Spolu s dalšími členy Mladé Bosny, včetně Nedeljka Čabrinoviče a Trifka Grabeže, se rozhodli naplánovat atentát. Zbraně a výbušniny obstaral Milan Ciganović, člen tajné srbské organizace Černá ruka, která podporovala nacionalistické myšlenky a plánovala povstání proti Rakousku-Uhersku.
- června 1914, v den, kdy si Srbové připomínali bitvu na Kosově poli, Gavrilo Princip a jeho kumpáni zaútočili. První pokus atentátu, kdy Čabrinovič hodil bombu na projíždějící auto, selhal. Nicméně, když se František Ferdinand se svou manželkou Žofií Chotkovou vraceli cestou zpět, Princip měl druhou šanci. Z těsné blízkosti vystřelil na auto a zabil jak Františka Ferdinanda, tak jeho manželku.
4. Následky atentátu
Atentát na Františka Ferdinanda měl dalekosáhlé důsledky. Rakousko-Uhersko obvinilo Srbsko z podpory atentátu a zažehlo červencovou krizi, která vedla k vyhlášení války Srbsku 28. července 1914. Tento konflikt se rychle rozšířil do celosvětových rozměrů a stal se známým jako první světová válka. Gavrilo Princip byl zatčen, souzen a odsouzen k 20 letům vězení, protože mu v době atentátu nebylo 20 let, což byl minimální věk pro trest smrti. Princip zemřel ve vězení v roce 1918 na tuberkulózu.
Závěr
Gavrilo Princip byl produktem své doby, vyrůstal ve světě politického neklidu, národního útlaku a touhy po nezávislosti. Jeho atentát na Františka Ferdinanda d’Este je klíčovým momentem v dějinách, který vedl k začátku první světové války. Zatímco někteří ho vnímají jako hrdinu, jiní ho považují za teroristu. Jeho čin měl nesmírný dopad na osud Evropy a světa.
Napsat komentář